V erbu lvice

Oheň.Oheň.

Rubíny noci.

Plačící schody,

utonulé noty,

slova v tónině vyjícího šakala.

Výheň.Výheň.

Smaragdy moci.

Byzantský sloh,

usmrkanec krok,

eroze přísahy vladařů.

Voda.Voda.

Jantar moudrosti.

Svatá ústupnost,

laskavá nedostupnost,

zavšivený rébus v Shakespearově sonetu.

Déšť.Déšť.

Achát chytrosti.

Božský samizdat,

archivní truchlohra,

andělské čáry máry ve službách dogmat a inkvizice.

Plameny.Krupobití.

Diamanty pošetilosti.

Zkostnatělé mládí,

toporné stáří

a mezi tím spáleniště a prasklé puchýře.

Energie.Zánik.

Křištál lhostejnosti.

Lidská cizost,

všední krutost,

degradace slz na úroveň šnečího slizu.

Kudy táhnou hejna vlaštovek?

Kudy vedou cesty slepých srn?

Kde odpočívají černé holubice?

Kde přemítají unavení vembloudi o hlouposti?

O čem povídá umíráček s básníkem,

život a Smrt s časem,

věčnost v letokruzích na pařezech tisíciletí?

Přitažlivost.Odpudivost.

Mámení.Soužení.

Plačící lvice v erbu svém odpočívá,

ale čas hledá nové milostné avantýry.